What's wrong with you?!

by - října 28, 2015

Čauteee ☺



._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._
,,Bless me, take me, don't forsake me.. I have... No place to hide.´´

.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-.


Jak už většina z mých několika málo desítek čtenářů poznala, jsem na vysoké škole. Och, ano, zase škola. ☺ Když můj život se teď kolem ničeho jiného netočí, pardónes. 

Na začátku blogu jsem si řekla, že se tento blog nebude točit jen o škole, ačkoli bych o ní chtěla psát, ale jak je vidno, moc to nejde. Never mind. ^_^

._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._

Máme tu podzim! Miluji ho. ♥ Ale zase bacha - když furt prší a je pod mrakem, to není nic pro mě. Moje nálada je pod bodem mrazu, nic mě nebaví, nic se mi nechce, ačkoli jindy mám energie na rozdávání. A co z toho plyne pro letošek? No přeci pár foteček! Můj milý, hodný a ochotný bráška, který si pořídil nový foťak, mi pár těch fotek pořídil. :) 


._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._
,,Whatever makes you strong again, whatever makes you proud, whatever makes you whole again. Please, keep it on your mind.´´
.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-



Dneska bych chtěla shrnout mé poslední dny, ať se to týče školy nebo přímo mě. Konec konců tento blog vedu ve stylu deníku, čili se tak nějak dá očekávat, že si tu budu vylévat mé srdíčko.. :) 

Ach, začnu školou, ať to mám z krku. I když bych i teď měla tu školu dělat, ale když já už za celý den jednoduše nemůžu! Od rána dělám školu a už mi z ní tak krásně piclo, že jsem si stáhla i hodinový film Medvídka Pú. Nalákal mě na něj, tedy přivedl, náš profesor na filozofii. Nevěřila bych, že i filozofie se dá jakž tak nějak tak promítnout i do Medvíka Pú a Íáčkova ocásku. Chm... O_o Zkrátka jsem dnes měla jako kulisu filmy jako je Blbý a blbější, Pride & Prejudice, The Last Song, Můj přítel delfín 1&2, Fotr je lotr a Medvídek Pú. Ale je dobré, že jsem to kombinovala i s dvěma anglickými filmy v originále a bez titulků :D Znám je totiž více méně i pozpátku a nedokážu tam vystát český dabing, ble.
A co ve škole dál? Už toho mám docela požehnaně a nechápu, jak je možné, že když si ty věci do školy udělám, tak jich mám víc a víc a neubývá to. What the hell.. ?!?! Ne chá pu. Ale když se na to kouknu z jiné stránky, zbývá mi už jenom angličtina, jenom dvě A4, to jdeeee (jo, na to že je zase deset večer), potom asi tři sta padesát osm miliónů stran náboženství, no prostě dneska nejdu spát. :) Chci to mít hotové všechno hned, nebaví mě to dělat. A proto i vlastně píšu příspěvek sem. :)

Pozitivum celého dne a týdne je v tom, že jedu výjimečně zítra domůůů. Yes! Ono, jdu sice k doktorům, ale všude dobře, doma nejlíp. A navíc domácí jídlo! Protože to v menze, to se, vážení, nedá žrát. Pardón za ten výraz, ale je to tak. Jako když mi někde slibují brokolici, čekám brokolici a ne liány v podobě špenátu, který vypadá, jak kdyby to předžvýkala kráva. Ne, díky, ale já mám vlastní zuby a kupodivu mi v 19 ještě slouží. -_- A když jsme u toho jídla, dneska jsem se stravovala velmi zdravě a co víc? Velmi chutně! ☺ Vařená brokolice s rajčaty a okurkou. Já to jídlo prostě miluju. Broccolli ♥ Byla jsem v polovině a nemohla jsem. Mňami. Ale teda to vaření... Na patře máme kuchyňku, kde jsou ještě klasické plotýnky na sporáku. Zprvu máte strach tam vůbec jít, protože to vypadá jak kdyby se to mělo rozpadnout, ale když se odvážíte, dojdete tam, postavíte na plotýnku rendlík, zapnete to a říkáte si "Děj se vůle Boží", tak vás to opravdu překvapí! Smradu jak z Cařihradu a čadí to jak Temelín. Co s tím do prčic... Otevřít okna! Zapnout digestoř! Shit, žádná tu není. Tak okna... No konec, smrad, že by jeden padl i na chodbě, smrdíte i vy samotní a voda ledová jak psí čumák. Skoro i na pokraji před zmrznutím. Pomaličku se tedy začnete vytrácet z kuchyňky a modlíte se, aby tam nikdo nešel. Nejde, zaplujete do pokoje a nadáváte si, jací jste tupouni, proč jste si nedali to žervé, jako vždy. 

Jako vařit tu byla vážně sranda. Zničíte jeden rendlík, teda polozničíte, to černý zespod šlo umýt, ale následky si ponese. (mamko?). Ale co je nejvíc? Vy jíte teplé jídlo! ♥ Na to, jaká to byla eine grosse Katastrophe vařit, to bylo luxusní. :)

._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._
,,Leb deine Träume, dann gehört dir die Welt. Du weisst ganz alleine, was dir gefällt!´´
.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-._.-

Pro dnešek už by to bylo všechno. ☺ Musím si začít ty nápady na články psát do poznámek do mobilu, protože to, co nezapíšu, to nevím. Heh... Ten Němec proklatej mě navštívil už teď. :) Ale mám jednu drobnou řeč na závěr: 

Všechno zlé je k něčemu dobré a i když se Vám teď nedaří, nevychází Vám vše podle plánů a představ, nevzali Vás na brigádu nebo do práce, tak i TO je k něčemu dobré. Je třeba si vysnít ten život, který chcete a on přijde. To, co máme napsáno v osudu, to už nezměníme a když si budeme něco usilovně přát, splní se to. ☺ Mám kolem sebe lidi, kteří mi to potvrdili a říkají pořád. A když se zamyslím, i mně samotné se spousta věcí splnila. Chtěla jsem na koncert Die Happy - jela jsem. Sice až za nějaký ten rok, ale jela! Chtěla jsem potkat nějakého člověka, nevěřila jsem tomu, že se to stane, ale chtěla jsem to tak moc, že jsem ho potkala! Nemůžete si říkat, že tohle NEchcete. NEhcete být zkoušeni, NEchcete být vyvoláni, protože jinak budete zkoušeni a budete vyvoláni. Ta magie nad námi neslyší, že Vy nechcete, ona si to "ne" smaže a v tu ránu vlastně chcete... A je to tak. Taky jsem říkala, že si nechci vytáhnout 24. otázku v dějepise při maturitě a vytáhla. Život nám sám přidělí to hezké a to zlé a se vším se musíme vypořádat a projít si tím. Osud máme už napsaný a je jenom na nás, jestli si vybereme si jít za tím, co chceme a dojdeme tam, anebo to necháme být a třeba toho ani nedosáhneme, anebo to naše vysněné uvidíme v dáli, ale už na to mít nebudeme. Máme to ve svých rukou, je třeba to uchopit a jít si svou vlastní cestou a nekoukat na to, co o tom říkají ostatní a co si o tom myslí! Nechceme být jedním ze sta, chceme být tou stovkou, aby ostatní chtěli být, jako jsme my. ☺

Mějte se famfárově a dobrou noc! ♥

You May Also Like

1 komentářů

Here is my secret. A very simple secret..