Zkouškové, Vánoce, dárečky

by - prosince 27, 2015

Krásnou slunečnou neděli!


Čautee ♥

Moooře času uplynulo od doby, kdy jsem sem napsala poslední příspěvek, vím vím, mám toho spousty, co chci napsat, tak se na to hned vrhnu. :)

První a nejdůležitější věc je ta, že začalo zkouškové. Což je pro mě jednou velkou neznámou, ale! Angličtina a Kultura společenské komunikace A k tomu ještě jeden zápočet z filozofie, ale tam si musím počkat do ledna ještě na zkoušku, aby byla komplet. I tak jsem ale na sebe pyšná. :D Dva předměty v předtermínu hotové, krásný vánoční dárek. ☺ Ke škole se váže i moje neaktivita na blogu, jednoduše to neumím skloubit a je pro mě přednější škola. I když teda učení v pravém slova smyslu si představuju jinak.. Minimálně na koleji. :D Na pokoji jsme dvě holky, pořád mluvíme, zrovna v úterý jsme prokecaly asi dvě hodiny místo učení slovíček, ale nakonec to dopadlo dobře všechno. :) Vážně si na svoji spolubydlu nemůžu stěžovat! ☺


Povinně doporučuji zkouknout tento klip a poslechnout logicky písničku..:D Venku bude bez mála už tři měsíce, já jsem si ji pustila až včera a řeknu vám, že je pekelně chytlavá. Není to můj styl, do něj má teda fakt daleko, ale musím říct, že ten text je opravdu vystihující. :) Zároveň bych doporučila od Jimmyho Eat World The Middle. Tahle pecka vás neskutečně nakopne.. Prostě na ni nemám slov a je jednoduše skvělá. :)

Když už jsem u té hudby, tak se musím zmínit i o muzikálu Fantom opery. Včera jsem se učila na zkoušku z filozofie a k tomu mi hrál záznam z Royal Hall k 25. výročí The Phantom of the Opera z Londýna. Fantom je moje srdcová záležitost. ♥ Společně s mamkou. Vlastně ona mě k němu přivedla, když si ho před několika lety pouštěla na DVD.. Později jsme na něj vyjely s babičkou do pražské Goja Music Hall. Byl to fantastický zážitek. Fantoma hrál Radim Schwab (alternuje se s Marinem Vojtkem) a... Ú Ž A S N Ý. ☺ Ale dobře, zas odbíhám. :D

Původně jsem tento článek chtěla vydat už na poslední adventní neděli, ale nějak mi to nevyšlo, takže ho dopisuji až dnes, kdy už je po Vánocích. Ale i tak se o nich zmíním. Letošní Vánoce pro mě byly tak trochu jiné. Přestěhovali jsme se, nový byt, prostředí... Takže jsem se svým způsobem těšila i netěšila. Co se týče dárečků, tak o tom, jaké jsem dárky nakoupila a jaké jsem dostala, se hodí napsat článek zvlášť, ale jen podotknu, že jsem s nakupováním dárků zase selhala. :D Říkala jsem si, že mám všechny nakoupené, všechno hotové, zbývá už jen doladit pár drobností.. No, ve výsledku jsem i 23. 12. byla ve městě, abych doladila poslední dárek. Ale příští rok se vážně zlepším!

Vzhledem k tomu, že je už konec Vánoc, jak jsem psala nahoře, tak s tím se pojí blížící se konec roku 2015. Docela by mě zajímalo, jak by dopadlo moje zhodnocení tohohle roku. :) Asi si ho sepíšu při dlouhé chvíli. :D Ale s novým rokem přichází lavina předsevzetí. Na tohle téma mě přivedl příspěvek na Facebooku od Karla Frýda. Já osobně jsem si ho dala už na Štědrý den a to to, že teď si budu tři dny užívat (Vánoce = Štědrý den, 1. a 2. svátek vánoční, chápeme.. :D), ale potom je konec. Za prvé se blíží zkouškové, což si přímo vyžaduje režim, a za druhé prostě chci. :) Pro mě to znamená jediné - na konci roku 2016 budu ten zelený panáček! A dnes začínáme, dámy a pánové! :) Venku je krásně, sice miluju sníh a moc ráda bych vyrazila na hory lyžovat, ale venku svítí sluníčko, obloha je modrá, ideální čas na běh nebo brusle. A právě na brusle půjdeme s maminkou! ♥ Uuu, těším se. Energie, radost, elán a chuť do dalších věcí! To se mi bude učit jedna báseň. :) K tomu všemu se ale pojí i strava, nejde se ládovat k snídani bramborovým salátem, ke sváče cukrovím, k obědu bramborovým salátem, ke sváče cukrovím a k večeři bramborovým salátem, že jo. :D Teda dala jsem si do nosu ještě včera, ale vzhledem k tomu, že mě už dobrých pět dní trápí žaludek, tak je myslím vhodné začít redukovat i to jídlo. :) Třeba se těším, až vyzkouším medový kuskus s vlašskými ořechy a ovocem. Tohle musí být zaručeně mňamka! :D Kuskus jsem už párkrát jedla, ale vždycky na slano, tak jsem zvědavá, jak bude chutit takhle. :)


Jako poslední bych se ještě vypsala z toho, co mě čeká a nemine, co mě žere.. Kromě zkoušek, kterých se upřímně bojím, ale věřím si, že na to mám (to samé přijímaček), bych se chtěla zmínit ještě o tom, co mě poslední dobou užírá. Určitě taky máte někdy takový ten stav, kdy jste smutní a nevíte z čeho. Já tohle měla dobrý měsíc, možná dva. Úplně bombasticky se sem hodí věta od králíčka: "What the fuck am I doing with my life?". Jo, co to sakra dělám? Když pominu, že nemám čas na svoje kamarády, kterých není ani tak moc, což mě mrzí, tak já se handrkuju s takovýma lidma, kteří mi za to nestojí. Poslední dobou jsem si říkala, že buď jen čekám, než se mi někdo ozve, protože když se ozvu já, vypadá to, jak kdybych dotyčného otravovala, anebo se podřizuju a chovám se jinak, než jaká ve skutečnosti jsem. Někteří lidi za to totiž vážně nestojí. Ačkoli si neumím dupnout a budu běhat za každým jako pejsek, abych ho nějak neranila, tak teď jsem si dupla. Odmítám už dále svůj život podřizovat druhým a dělat to, co mě nebaví. Proč taky.. Svět bez válek nebude a chleba nezlevní. :) K Vánocům jsem dostala zlaté prasátko (dvě dokonce, hehe :D) a jedno je jako kasička. Šly tam hned všechny drobné, které jsem kde u sebe našla a budou tam až do té doby, než je budu opravdu potřebovat. Za čtvrt roku mi bude 20, ráda bych se postavila už na vlastní nohy a pomalu vyletěla z hnízda, jak se tak říká. :) Ráda bych měla i brigádu, jenom kvůli rozvrhu s tím trochu zápasím, ale i to určitě nějak pořeším. 
Ale k věci (já tak moc kecám i ve skutečnosti, že se vždycky odtrhnu od toho, co jsem původně chtěla) - jednoduše budu říkat to, co si myslím, chovat se tak, jak se chci chovat a ne jen vyčkávat a chovat se tak, abych někomu neublížila. Ve výsledku tím nejvíc ubližuju stejně sama sobě. Ostatní vidí jen to, co chtějí vidět, takže i když jim ukážu to, co chtějí a co žádají, chyby v tom i tak najdou. Proč bych se tedy tím měla dobrovolně trápit.. O letošních Vánocích mi došlo, že všem se nikdo a nikdy nezavděčí, proto je zbytečné se snažit. Málo kdo tu snahu ocení. Anebo i vás samotné. Kolik lidí ve vašem okolí vás bude podporovat v tom, co doopravdy chcete? Minimum. Nebo taky nikdo. Anebo všichni. Ale ať už jde o cokoli. Ať je to mít psa, vážit o 5 kilo méně, studovat chemii nebo pracovat pro charitu. Mě samotné jde třeba o to, abych vypadala jinak. Zpevnila zadek, boky a bříško a zvýšila si tím sebevědomí. Většinou slyším jen: "Seš blbá" - "Prosim tě, nepotřebuješ.." - "Jasně, anorektička buď". Lidi, pardon, ale vy v mém těle nežijete, já si rozhodnu, co je pro mě nejlepší. A i s tím je teď konec. Kašlu na ty řeči. Já chci jít běhat proto, protože mě to baví (děkuju mé tetě, že mě v tom pochopila), chci si udělat sklapovačky proto, protože mě to baví, chci udělat sérii výpadů na zadek, protože mě to baví a hlavně chci. Kdybych byla blbá, ani mě to nenapadne dělat. Kdybych to nepotřebovala, nebudu z toho smutná a budu se cítit dobře. Kdybych byla anorektička, jsem už rok v léčebně a vážím pět kilo, protože bych byla kost a kůže a co hlavně  - nejím. Ale já jím ☺. A proto na všechny kašlu a jdu dneska bruslit, heč. :D 

Ale ne, teď vážně. Být sám sebou a originální je skvělá věc. Nenávidět vás budou lidi jenom proto, že jste jiní a máte cíle, za kterými si jdete. Takové osoby ve svém okruhu nikdo nepotřebuje, pryč s nimi. :) Lidé, kteří nejsou schopni být s vámi v době, kdy se vám nedaří, si nezaslouží být s vámi ani v době, kdy se vám daří. Nedaří se vám? Oni jsou z toho šťastní. Daří se vám? Máte cíle? Odhodlání? Budou se vás snažit potopit. :) Lidský život je někdy prostě na palici...


A to by bylo ode mě pro dnešek vše, ale vsadím se, že ještě dnes večer tu bude příspěvek z bruslí, hehee, chybělo mi to psaní. ♥

Mějte se pandovsky! ♥

You May Also Like

0 komentářů

Here is my secret. A very simple secret..