Sometimes the fear won't go away - so you'll have to do it afraid. 🍀

by - dubna 05, 2016

Ahojte! Vítám vás u dnešního článku. Je úterý, 5. 4., aprílové počasí s námi mává, ale i tak je krásně. Venku svítí sluníčko, někteří chodí už v tílkách, no je jednoduše nádherně. Dneska bude takový kecací článek, takže doporučuji si uvařit kafe.. :) Zmíním se tady i o takovém svém milníku, který mě už celých 24 hodin doprovází. Nu, jdeme na to!

Dneska, jak jsem už naznačila, tak to bude takové kecací.. Podle názvu zase nějaké moje psaní, kde se vypovídám, a bude klid. Nebudu zastírat, minulý týden jsem měla náladu pod psa. Měla jsem takovou depkajznu z přijímaček a všechno se to obrátilo i na lidi kolem mě. Řešila jsem hlavně to, že mám měsíc do přijímaček. Logicky mám z toho strach. Přemýšlela jsem, jestli jsem třeba pozdě nezačala řešit školu tady, neuspořádala si to všechno pozdě, neurčila priority pozdě.. V té chvíli jsem našla i jednu diskuzi na internetu, kde slečna (možná už paní) psala o odkazu na Ksichtbooku, kde jsou přímo díly na přípravu na téespéčka od školy.
Což byla pro mě výhra a online kurzy jsem si stáhla do tabletu i se zkušebními testy. Jen je trochu zarážející fakt, že jeden soubor v pdfku má 925 stran. Ale říkám si, že čím víc, tím pro mě líp. Minulý týden jsem si i vytiskla několik verzí TSP z Olomouce, které si vyplním ve vlaku (aby ne, když cesta mi zabere tři hodiny), a doma pa na počítači naťukám odpovědi a zkontroluji. Teď naposled, kdy jsem jela včera na kolej, jsem si změřila už i čas - za jak dlouho udělám jeden test. Trval mi cca 40 minut, což  - si myslím - je dobré. 5 otázek jsem vynechala, zodpověděla jsem jich 45. Měla jsem 65%. Průměrný výsledek je 45.45%. Sice ani já nemám světový výsledek, ale po týdnu učení a zkoušení testů jsem se zlepšila o 20% - podle výsledků. :D Takže jsem měla radost. Jazykové kompetence jsem zvládla s jednou chybou. Verbální myšlení bez chyby. Kritické myšlení mi hodilo dvě chyby, všeobecný přehled & logicko-analytické myšlení  mi hodilo pět chyb. U kritického myšlení jsem udělala chyby z nepozornosti -_-, u jazykových kompetencí jsem si odůvodnila blbě výraz, všeobecný přehled naznačuje, jaké jsem telátko a logicko-analytické myšlení se musím doučit, protože to je kámen úrazu. Ve výsledku si ale říkám, že to není nejhorší.. Minulý rok jsem nevěděla ani polovinu z toho, co vím teď, a přeci jsem na tom nebyla nejhůř (příčka do pátého místa pod čarou to jistila). No, uvidím. Teď mám už připravené i oborové testy, 4 varianty, takže mám co dělat! 
V pátek jsme šli ještě s bráchou na brusle. Trhla jsem si i osobní rekord na 8 km, muhaha! :D A hecli jsme se a vyjeli i kopec na bruslích a nepřezouvali jsme se. Vzala jsem s sebou selfie tyč, takže mám spoustu videí a fotek. V sobotu jsme šly s maminkou na Bořeň. Takový výstup malý. Bylo to takové překvápko narozeninové a stálo za to. Bylo nádherné počasí, sluníčko, teplo.. Jen tam bylo trochu bláta ještě, takže to místy klouzalo, ale who cares..? Takže záplava fotek z Bořně za 3, 2, 1...
















Ksichty právě teď... Jinak ten kopec nedá vůbec zabrat :D 








To by bylo z Bořně všechno /naštěstí, že? :D/ Nakousla jsem zde i narozeniny.. Ach, ano. Překročila jsem magickou pomyslnou čáru z náctky do cetky - a to 4. dubna - ačkoli jsme s rodinou slavili, respektive si připili, v sobotu 2. 4. Necítím teda bůhví jakou změnu. Vlastně možná ano a o tom bych chtěla mluvit. Mám najednou pocit větší zodpovědnosti. Nevím, jak to napsat, asi jen můj pocit, ale vážně si tak přijdu. Že už to není pohádka tam, kde žiju, co dělám, co sním.. Je to život, realita.  Nikdo za mě už nic řešit opravdu nebude. I když neřešil vlastně do teď, ale tak jsem se zamyslela, kam ten svůj život povedu a jak ho dosud vedu. Přijdou mi i docela úsměvné některé kraviny, co jsem řešila třeba před 14 dny. Větší nadhled by neuškodil ani drobátko. ☺ A došlo mi, že je na čase si utřídit priority a začít myslet trochu víc na sebe, než se zabývat kravinami ostatních. To, že asi nepochopím, proč někdo říká jedno a dělá druhé, to je druhá stránka věci, ale tou první stránkou je ta, že když po něčem toužím, tak proč si věci komplikovat ještě něčím dalším? Někdy se do cesty za vysněným cílem postaví překážky. Proč si komplikovat život a řešit je prvotně... "Nedělej si už tak těžké věci ještě těžšími,". Je třeba něco podniknout se s menším strachem, ale s vidinou toho, že jsem blíž tomu, co chci, než se nechat zastrašit a brečet, že to nemám. A i tohle všechno mi najednou dává nějaký větší smysl, když jsem se přehoupla z pomyslené čáry náctek.. Ne, že jsem něco jiného, lepšího, vůbec ne, ale spíš chci napravit ty své chyby a to své myšlení, abych byla tím, kým chci a měla to, co chci. Takže... Prostě tak. ^^ Ale víte, jakou výhodu má mít narozeniny? Zjistíte, kdo se tváří být kamarádem, a kdo jím skutečně je. :) 

A to by bylo k dnešnímu mega článku všechno. Ještě teda mě napadá, že mi všichni včera psali "pořádně o oslav", večer pak "jestli můžeš ještě číst" atd. No, tak, já jsem asi jediná dvacítka, která nikde pít nebyla, na narozky šla na výšlap na kopec a narozeninový den strávila na koleji... :D 


Mějte se krásně, skládejte básně, já se jdu učit, a zase příště! M ♥


V dalších příspěvcích se můžete těšit na příspěvky o mé srdcové kapely, německé rockové kapely, Die Happy. ☺ 
Zákulisí příprav na koncerty, cesta na ně, první koncert a jiné.

You May Also Like

0 komentářů

Here is my secret. A very simple secret..