BLOGMAS #6 | Obyčejný den

by - prosince 06, 2018

Krásný večer vám všem,

musím se přiznat, že série blogmas, kterou jsem odkoukala samozřejmě na internetu od jiných, mě neskutečně moc baví. Už jenom proto, že si každý večer sednu a na nějaké téma napíšu článek. Taková rutina. A taky jsem mimo jiné zjistila, že kromě práce můj den není moc zajímavý (:D). Ale ne, den máme každý stejný, jen obsah je jiný a ten už je na nás, jaký si ho uděláme. Tak jdeme na ten můj den.




V dnešním kalendáři byla miniaturka stárnoucího séra, jak bych tak laicky přeložila. Obsahuje modrý ibišek a měl by podporovat revitalizaci kožních buněk. Doporučuje se pro pleť od 30 let, protože by mělo být zároveň i proti vráskám. Ještě jsem ho vůbec nezkusila, ani jednu mini pumpičku, protože mi bylo líto ho čerpat, jelikož to balení mi přijde neskutečně roztomilé. Každopádně jsem si zprvu říkala, že ho daruji asi mamce, přeci jenom je starší a asi by ho uvítala spíš, ale pak mi došlo, že mi bude 23 za chvíli a jako žádná ranní rosa se nekoná, co si budeme... Mládí v prdeli, do důchodu daleko, znáte to. Ne, že bych byla bůhví jak stará, ale už blížím k mému mezníku z dospívání, kdy jsem do 25 let chtěla dvě děti a manžela. Chachacha. Resumé tedy zní, že si sérum nechám a zhodnotím. (promiň mamko)

Dnešní den se mi započal trošku smutněji. Přítel odjel na služební cestu do zahraničí a mně tak došlo, že jsme za poslední tři čtvrtě roku byli spolu a krom třeba Vánoc, anebo nějakého víkendu, jsme od sebe nebyli na takovouhle dálku. Ráno jsme se rozloučili a já pak měla samozřejmě strach, jaká je cesta, jestli se jede v pohodě, anebo jestli třeba ostatní řidiči nemagoří a tak. Asi to zná skoro každý. Byli jsme tedy, a jsme, v kontaktu, takže není důvod mít strach, ale tak... vaše drahá polovička je pryč, tak ta starost tam samozřejmě je.

Dopoledne jsem využila volna a zajela si na manikúru. Kdo jste z Chomutova, tak budete znát Kaufland v Otvicích. Tak přesně tam je studio Daniel, kde dělají manikúru i pedikúru a můžu vám říct, že šikovnější Vietnamce jsem ještě neviděla. Dříve jsem chodila do Centralu v Mostě, anebo do Tesca, ale tady jsou jednoznačně nejlepší. Pochopí, co po nich chci, rozumí mi, mají krásné studio, žádné kýče, nic přeplněného, hygienu dodržují... nemám si nač stěžovat. Jsem s nimi velmi spokojená. Nehty jsem si tedy nechala zkrátit, protože osobně nemám ráda ty dlouhé. Přijde mi pak, že nedokážu nic udělat. Co se týče barvy, tak jsem neměla absolutní tušení, jakou si mám dát. Před tím jsem měla tmavě červené s lehkým třpytem, teď jsem měla okno, a tak jsem si vybrala křiklavě růžové se zlatým... nevím, jak se tomu přesně nadává, ale jsou ty jemňoulinké třpytečky, které se rozetírají na laku a udělá to ty fajné odlesky. Výsledke je ten, že jednou mám nehty zlaté, jednou růžové, jednou oranžové, jednou červené... všelijaké. Ale já jsem spokojená! 



Po nehtech jsem přijela domů a začala hned vařit. Dělala jsem si svou oblíbenou pórkovou polévku, na kterou jsem sem dávala recepis. Zase jsem snědla dvě misky, mohla bych se ji opravdu užrat (přepapat by nevyjádřilo pravý význam slova). A bylo odpoledne. Den z poloviny pryč. A tak jsem se vrhla na stahování Prima Partičky (já totiž Partičku.. awww) a Polárního expresu. Na Expres se kouknu před spaním a Partičku pustím do pozadí. Ten, kdo čte můj blog déle, tak ví, že mám na spaní kulisu. A dnes mi začne dělat kulisu právě smích. 

Odpoledne jsem započala mimo jiné i úklidem. Achjo, já jsem fakt psychopat na úklid a pořádek. Krom toho, že dokážu být pěkné čuně a mít opravdu bordel jak kdejaký chlap, tak uklízet, utírat prach, umývat vanu, přerovnávat kuchyň, stěhovat nábytek nebo jen srovnávat svíčky do řady, to bych mohla dělat každý týden hezky znovu od začátku. Veliký vánoční úklid jsem udělala už na konci listopadu a většina lidí by už nějaký větší úklid asi neřešila, ale já ne, já využívám toho, že jsem doma momentálně sama a vrhla jsem se na přerovnávání věcí, které jdou do popelnice, které do sklepa a které na vyprání. Právě mi zbývají ještě dvě pračky, což přemýšlím, jestli stihnu ještě dnes večer, kuchyň a obývák. Zítra ráno vysaju a vytřu a je to. (no a v pondělí začnu nanovo beztak)

Jinými slovy - hledám si práci, abych nebyla myšlenkami někde v zákopech. Konec konců uklízet a pouštět si v bedýnkách oblíbenou hudbu, co je víc? Pro mě už nic! 

Vánoční hudební oblíbenosti

Původně jsem chtěla do článku vložit ještě nějaké otázky z Christmas Tag, ale to už by byl článek opravdu dlouhý, tak jsem se rozhodla ho přesunout na další den a ten dnešní den ukončit. Jak jinak než písničkou. Dneska nebude tedy moc optimistická, dá se říct, bude od Xindla X. Pamatuji si přesně, když jsme s mamkou a s bráchou tuhle písničku slyšeli. Všechny nás pobavila a více méně jsme s ní i souhlasili. Taková recese klasických koled a možná i ztotožnění některých lidí, kteří pořád jen a jen blázní. Užívejte dnešní den!


Mějte se smějte se, M. 

You May Also Like

0 komentářů

Here is my secret. A very simple secret..