Svatba: Co ještě schází zařídit?

by - května 24, 2019


Krásný páteční den vám přeji,

dnešní článek bude opět svatební. První zmínku svatbě naleznete zde, tam jsem popisovala, jak se to vlastně stalo, že se budu vdávat. Dnes bych se s vámi chtěla podělit o přípravách. Co mi ještě schází zařídit (záměrně píši "mi", protože nikdo jiný to neudělá :D), anebo naopak, co už je zařízeno. 


Místo, datum a čas

První, co jsme s přítelem začali řešit, bylo místo a byl čas. Věděla jsem, že si nechci říct životní ANO někde na matrice. A taky jsem věděla, že od chvíle, kdy jsem začala pravidelně jezdit do Chomutova, tak že zámek Červený Hrádek bylo, pro mě, nádherné místo. Podvědomě jsem si chtěla už prosazovat svou, že fakt potřebuji ten Hrádek k našemu dni, leč přítel mě překvapil. Hned po žádosti mi řekl, že by chtěl svatbu na Červeném Hrádku. A že i ví, že bych si to přála také. Tudíž místo máme jasné. 

Červený Hrádek nabízí různá data, která si můžete rezervovat na svatby. A jelikož jsme se zasnoubili v lednu, tak jsme hned po tom, co vypsali nové termíny, vyrazili na matriku si svůj den D zarezervovat. A s tím i čas. Pro někoho bylo možná brzy, ale pro nás bylo akorát. To nejdůležitější bylo domluveno a to víc jak půl roku dopředu. 

Na zamluvení bylo třeba donést svůj rodný list.

Oznámení a pozvánky

Hned po tom, co jsme měli černé na bílém datum a čas, tak jsem se jala hledat na internetu pozvánky. Ty můžete vidět v předchozím článku, na který odkazuji hned v úvodu. Objednávala jsem ze stránek Kyoprint.cz, kde si můžete vybrat z opravdu hodně motivů a stylů! Já jsem šla do růžovky, protože, ač moje šatní skříň skýtá převážně šedou a černou a bílou, tak světle růžová a starorůžová jsou moje nejoblíbenější barvy. Navíc se mi líbil jednoduchý design a srdíčka tomu dodaly na romantičnosti. I když pro někoho to může být teda infantilní, anebo dětské, kdo ví. Samozřejmě jsem vše konzultovala s přítelem, nevdávám se sama, že jo.

Na oznámení jsem napsala jednoduchou krásnou větu o tom, že se budeme brát. Žádné klišé, citáty... moc se mi to nelíbí, takže jsem byla pro takové jednoduché a jasné oznámení. Citovat ji sem nebudu, ale nepředstavujte si pod tím nic extra tuťuňuňu. Ale musím se pochválit, lidem se oznámení líbilo, takže jsem byla šťastná. 

K tomu jsem objednala jmenovky na stůl, které jsou ve stejném stylu jako oznámení, a dají se snadno ohnout, aby stály. A ke jmenovkám i pozvánky na svatební hostinu. Samozřejmostí jsou obálky ve stylu oznámení. Vše si můžete sami vybrat, napsat, zvolit písma, velikost,... všechno prostě. Do 24 hodin od objednávky vám přijde návrh do e-mailu, který musíte potvrdit a až pak jde celá věc k tisku. Já jsem řešila i doobjednávání a vše proběhlo naprosto v pořádku. Komunikujete prostřednictvím odkazu k vaší objednávce, kde se shromažďují všechny zprávy, které jste si kdy poslali, takže vše je na jednom místě, a byla jsem velmi spokojena s přístupem a rychlostí odpovědí a jednání. Za mě nejlepší jednání e-shopu, s jakým jsem se kdy setkala.

Hned jak mi oznámení došla, tak jsem je rozeslala. Někdo se divil, proč tak brzy, ale stojím si za tím, že raději dřív, než později. A navíc si každý mohl zajistit dostatečně dlouho dopředu volno.


Fotograf

Další, nad čím jsem hned přemýšlela, byl fotograf. I když v mém případě spíše fotografka. Celý článek doprovázejí fotografie od mé milé kamarádky z gymplu - Klárky. Fotila mě minulé září a já její fotky  m i l u j u. Takže jsem neváhala a hned jsem jí psala a zeptala se, zda by si nechtěla nafotit naši svatbu. Pro mé potěšení souhlasila! Za což ji jsem moc vděčná a moc ji děkuji! 

Svatební hostina

Druhá část svatby, kam se těší snad víc lidí, jak na samotný obřad, je hostina. Prostě žrádlo. Já jsem zamluvila restauraci na Hrádku, takže ještě schází tam dojít a projednat s provozovatelem menu. To budeme řešit tak v červenci, jak mi bylo doporučeno, protože někdy v lednu bylo fakt brzy. Nicméně jsme se s přítelem shodli, že nechceme jít vyložene ve stylu české kuchyně. Tím myslím, že svíčková se fakt konat nebude. Jednak ji já osobně moc nemusím, a to nechceš jíst něco na své svatbě, co vlastně nejíš, a jednak, když už budeme něco platit, tak ať to stojí za to! K tomu všemu budeme mít nejspíš i raut, kdyby na někoho přišla mlsná slina.

K hostině si samozřejmě váže i sladké pečivo. Především svatební koláčky. Ty bude péct moje milovaná maminka, která už teď je z toho celkem v depresi. Ale ne, dělám si srandu. Zrovna minulý týden mi dovezla ochutnat dva vzorky - jeden recept má po babičce, druhý někde vyhrabala. A ty koláčky od babičky! Mmm, to byla lahoda, fakt. Dále bude péct ještě nějaké sladké cosi, co nevím, jak se teď jmenuje, ale zkrátka sladké má na starosti mamka. Nejlepší pekařka v naší rodině! 


 Makeup, vlasy a šaty

Šaty jsem si byla vybrat hned na konci ledna, protože jsem se bála, že už na mě později žádné nezbydou. Pamatuji si, jak se šaty na maturák hned rozebraly a bylo těžké najít ty pravé. Takže jsem věděla jasně, že šaty si budu rozhodně půjčovat a že si je chci zamluvit co nejdříve. Slyšela jsem námitku, proč platím takové prachy za půjčovné, když si šaty můžu nechat udělat a zůstanou mi a blá blá blá. No, v dnešní době, kdy se dají sehnat fakt krásné šaty, nevidím důvod, proč bych si měla šaty nechat šít, anebo kupovat a pak je nechat válet ve skříni, protože bych je už nikdy na sebe nevzala. Tak proto půjčovna. Šaty jsem si vybrala v oblíbeném Salonu Delta a byla jsem moc spokojená s výběrem! Ještě tedy někdy v létě zavolám na zkoušku a pak už jen... Den D. 

S líčením jsem chvíli přemýšlela, jestli se namaluji sama, anebo si někoho najdu. Samu o sobě mě líčení baví, ale zase jsou dny, kdy se mi nepodaří vykouzlit to, co bych si přála. A tak jsem se otočila na další kamarádku, tentokrát na spolužačku od svého bráchy, Betty. A jsem po pravdě moc zvědavá, jak si se mnou poradí. ( :D ) Ale krásně líčí a věřím, že si hravě pohraje i s tím mým obličejem. Respektive z ksichtu, že udělá obličej, chápeme. 

Co se vlasů týče, tak jsem byla totálně bezradná. Vlastně až do tohohle týdne jsem vůbec nevěděla, co budu na hlavě mít. Nebo takhle, já to nevím do teď, ale neměla jsem žádného kadeřníka, nic. Tak jsem chvilku přemýšlela, že to zvládnu sama. Na svůj maturitní ples jsem se česala i líčila sama. Mamka mi pomohla jenom natočit vlasy a do šatů. Tudíž jsem se už pomalu smiřovala s tím, že to bude asi na mně. Když jsem totiž volala do pár kadeřnictví, tak ty ženské byly buď tak otrávené, anebo už měly plno, anebo teda mají dovolenou a kdesi cosi. Naštěstí se ale na mě usmálo štěstí. Eh, to je věta, ty být Češtin velmi dobrý. Přítel mi sehnal jeho holiče. Stříhá tedy pány i dámy a mimo jiné teda i češe účesy, takže si napsal už termín svatby a já se u něj ukážu na konzultaci. Tedy až mi sundají sádru, teď to moc dobře nejde. Takže uf, všechno domluveno. 

Co se přítele týče, tak ten svůj oblek, kravatu a boty má už koupené také.

Květiny

Samozřejmostí na svatbách jsou i květiny. Hlavně tedy nevěsta má svou hlavní kytici. Skorotchyně říkala, že se dává menší květina i maminkám, to tedy neznám, ale i přítel to tak udělat chce, tudíž proč ne. Nějaké květy budeme chtít i na stůl na hostině, takže kvítí bude všude. 


Svatební doplňky

Do svatebních doplňků toho patří spousta. Když jsem rozklikla na random webech doplňky pro nevěstu, tak jsem myslela, že mě trefí. Tolik věcí! A ženich s bídou tři kolonky. No nic. Přítel si koupil regatu, protože nechtěl jenom obyčejnou kravatu. A tím jeho doplňky končí. Já budu mít závoj do vlasů, možná nějaké serepetičky na ozdobu, to ještě nevím. Pak mám ještě překvápko pro ženicha, ale tak... tichučko. A dál už jsem se orientovala čistě na hostinu a focení. 

Na tohle je nejlepší Aliexpress. Tam jsem nakoupila takové rámečky na fotky ve stylu Instagramu, ale bez těch popisků. No chápete. Snad. Dál bílé mašle na kliky od auta, tak doufám, že dorazí a budou na auta sedět. Pak jsem vzala pár dekorací na focení Mr. & Mrs. a koukám se po dalších. Pak jsem tam vzala nějaká srdíčka... Fakt prkotiny, ze kterých si uděláte dekoraci. 

Co jsem určitě chtěla, tak to byla panenka na auto, ve kterém pojedu. Jak jsem se zděsila, když jsem zjistila, že buď je ta panenka přehnaně drahá, anebo vypadá jak z hororu. A to prostě nechceš mít na kapotě auta. Nakonec jsem to pak vzdala a objednala jsem si šerpu z organzy. Jako ozdobu tam má asi pět růžiček. Ale zase... Najít nějakou hezkou šerpu, která by nevypadala jak od cirkusu, to dalo taky práci. Buď jsem moc náročná, anebo mají ostatní blbý vkus. 

Další jasnou věcí pro nás byl polštářek pod prstýnky. Jelikož máme v rodině (okej, do této části rodiny se teprve přivdám!) malého chlapečka, tak můj nápad byl, aby nám donesl prstýnky. Představte si sál na zámku, kde se budete brát a uličkou prochází prcek s prstýnkama. Sen. Naštěstí moje idea byla podpořena i jeho rodiči, takže ou jééé. Polštářek už přišel a jsem z něj naprosto nadšená! 

Krabičky na výslužku jsou také věcí, která je důležitá. Takže krabičky mám doma už také. Teď už jenom doufám, že budou stačit, ale na těch pár kousků, co každý dostane... Jó, určitě budou. Při nejhorším igeliťáky. Joke.

Vývazky. Slyšeli jste někdy to slovo? Já ho slyšela poprvé, když se mi vdávala moje blízká kamarádka na Slovensku. Do té doby jsem o tom neměla ani ponětí. Ale důležité je, že už je mám také doma! Je to taková mašlička, kam si ženich dá myrtu. Tradiční barva vývazek (skloňuju to dobře vůbec...) je bílá. My budeme mít růžové. Jak nečekané. 

Přemýšlím, jestli ještě něco budu shánět, ale asi ne. Vzhledem k tomu, že budeme mít hostinu v zámecké restauraci, která se mně i příteli líbí taková, jaká je, tak jsme se dohodli, že nijak extra výzdobu řešit nebudeme. Na stůl dáme nějaké květiny, možná nějakou organzu, ale jinak nic. Prostředí tam mají už tak krásné. 


Prstýnky

Málem bych zapomněla na prstýnky! Vím, že ne každý si je nechává dělat, někdo prstýnky nemá vůbec, ale to nebyl náš případ. Prstýnky jsme oba chtěli a od chvíle, kdy je máme doma, což je už měsíc, tak se na ně nemůžeme vynadívat. Máme je i s rytinou, každý má na svém jméno toho druhého, a... Jsem dojata. 

Dort, program, hudba

Eeeh, tady to ještě vázne. Nemám nejmenší představu o tom, jaký dort budeme mít. Nemám nejmenší představu o tom, jaký program bude na hostině. A nemám nejmenší představu o tom, jaká hudba tam bude hrát. V tomhle bych byla ráda, kdyby mě někdo zaskočil a udělal to za mě. Ale já jsem zase taková, že ne každému důvěřuju a jediný člověk, kterému bych svěřila do rukou organizaci, tak je moje mamka. Máme totiž hodně podobný vkus a jí věřím, že by to nedopadlo jako tragédie. Jako říkám si, že je teprve červen, pár měsíců ještě zbývá, ale kruci, už finišujeme a za rohem už je onen den. Takže na tomhle musím ještě máknout, jinak, si myslím, mám všechno. Respektive máme, ale starám se o to já, ale to už jste asi stačili pochopit. 

Místo, den, fotografka, vizážistka, kadeřník, prstýnky, šaty, oblek, boty, polštářek, květiny, ozdoba na auto, oznámení... Jo, asi to bude všechno. Schází celý poslední odstavec. Ale to zvládnem. 

Ale musím říct, že začínám být taková nervózní. Úplně... Já se vdávám! Je to divný. Ale hezký. Milující. Zvláštní. Ty pocity nejdou popsat. Hlavně mi někdy pořád nedochází, že to se mnou někdo někdy vůbec vydrží... :)))

Mějte se smějte se, M. 

You May Also Like

2 komentářů

Here is my secret. A very simple secret..